Elektrická auta jsou do budoucna skutečně mnohem ekologičtější. Zásadní trend světové energetiky je totiž zcela jasný.
Když se podíváme na cenové změny, kterými prošla elektřina z různých zdrojů za posledních deset let, uhodí nás do očí tři věci:
- 1. Fotovoltaická elektřina zlevňuje, a to masivně.
- 2. Uhelná elektřina stojí po celou tu dobu zhruba stejně.
- 3. Jaderná elektřina nápadně zdražuje.
Jak je to možné? Datová laboratoř z Oxfordu, která zjištění uveřejnila v online magazínu Our World in Data, to vysvětluje existencí tzv. křivky učení – s každým navýšením kapacity současně klesne cena technologií o určité procento.
Soláry frčí
Pojďme se pozorně podívat na zmíněný graf. Ukazuje, že vývoj ceny elektřiny v nově postavených elektrárnách se poměřuje podle ukazatele LCOE – strukturované ceny energie. Je to cena, za kterou by musela elektrárna prodávat svou elektřinu, aby se zaplatily náklady na její vybudování a provoz po celou dobu životnosti. Dostáváme tak směrodatný údaj, jak levný či drahý konkrétní zdroj energie doopravdy je.
Nejdelší červená křivka znázorňuje vývoj nákladů na elektřinu ze solárních panelů a zaznamenává strmý pád o celých 89 %. Solární panely, kdysi draze produkované v Německu, se vyrábějí mnohem levněji v Číně.
Černá křivka znázorňuje cenu elektřiny z uhlí, která se deset let prakticky nezměnila. Nápadné je ještě zdražení jaderné energie.
Drahá fosilní energie
Proč se to děje? Cena za solární elektřinu sleduje křivku učení, zatímco cena za uhelnou elektřinu žádnou takovou křivku nesleduje. S každým zdvojnásobením kapacity fotovoltaických panelů na světě klesne cena těchto technologií o 20 %. Podobnou křivku učení sleduje i další obnovitelný zdroj, totiž vítr. Průměrná cena za megawatthodinu vyrobené elektřiny z pozemních větrníků klesla za deset let o rovných 70 %.
Rozdíl mezi drahou fosilní elektřinou a stále levnější obnovitelnou do budoucna poroste. To je také argumentem pro rostoucí investice do technologií obnovitelných zdrojů. Budoucnost tedy patří elektromobilitě, půjde totiž o nejudržitelnější a nejdostupnější variantu zároveň. A firmy, které podnikají v automotive segmentu, už se na to chystají. Drivalia nevyjímaje.
My jsme na budoucnost připravení a nabídku elektromobilů a hybridů stále rozšiřujeme. Nezáleží na tom, jestli potřebujete jedno auto pro malé podnikání, nebo celou korporátní elektroflotilu.
Zatímco v roce 2010 měly všechny vyrobené baterie světa (včetně velkých úložišť) kapacitu jen 0,5 GWh, loni to bylo už 526 GWh. Z toho by česká energetická soustava žila více než dva dny.
Revoluce v bateriích
Podobnou křivku učení jako fotovoltaika sledují od počátku také úložiště energie. Náklady na jednu kilowatthodinu z kapacity baterie klesla od roku 2010 o 89 %.
Zlevňování bateriových packů během uplynulé dekády běželo průměrným tempem 20 % za rok. Tuto rychlost se asi nepodaří udržet, přesto již v roce 2023 zřejmě padne hranice – náklady na výrobu elektromobilu se protnou s průměrnými náklady na výrobu benzínového vozidla. To povede k mnohem masovějšímu odbytu, což bude dále zlevňovat produkci. Budoucnost zkrátka patří elektromobilitě. Elektromobily budou v roce 2030 pravděpodobně levnější než benzínová auta.
